Den Země

Téma letošního roku byl Národní park Podyjí a voda. Děti pátých ročníků objevovaly krásy Gránického údolí. Šesté ročníky se vydaly podívat na Hradiště a někteří došli dokonce až na Králův stolec. Sedmé ročníky vyrazily autobusem do Havraníků nebo Popic a odtud zamířily vycházkou přes Sealsfieldův kámen do Znojma. Žáci osmých a devátých ročníků se vydali autobusem až do Hnanic. Odtud vyrazili na Šobes, přes vřesoviště a Kraví horu do Znojma. Během dne se děti dozvídaly spoustu nových a zajímavých věcí, ale hlavně poznávaly okolí svého domova. Jak prožily celý den, nám jednotlivé třídy popsaly:

Den Země jsme oslavili procházkou do Gránického údolí. Po cestě jsme poznávali nejen rostliny, které se staly hlavními hrdinkami naší třídní fotografické soutěže, ale především jsme se zaměřili na informace či zajímavosti týkající se řeky Dyje. Ta nás společně se systematicky propracovanými turistickými značkami zavedla k naučné stezce – S mlokem Gránickým údolím. Bohužel samotného průvodce v podobě mloka skvrnitého jsme po dobu našeho velice aktivního pobytu v útrobách samotného Gránického údolí nepotkali.

Během celého dne jsme načerpali nejen spoustu teoretických poznatků, a to například při realizaci přírodovědného kvízu, ale především jsme spojili oslavu Dne Země se sportem, kdy jsme si vyzkoušeli sportovní disciplíny – skok daleký dle lesních zvířat či běžeckou štafetu pod dohledem samotných dřevěných zvířátek, které dotvářejí onu krásnou a příjemnou atmosféru celé „mločí stezky“.

Třída 5.A

Byli jsme v Gránickém údolí v NP Podyjí. Líbila se mi tam vyřezaná lesní zvířata. Zvláštní je jak se změnila Dyje, když postavili přehradu. Hráli jsme si na hřišti a přeskakovali potůčky. Dále byl pěkný les. Šli jsme stezkou mloka. Po cestě byly naučné tabule o parku. Paní učitelky pro nás vymyslely soutěže. Fascinovalo mě, kolik druhů zvířat žije v Gránickém údolí. Cestou jsme mloka bohužel neviděli. Byli jsme moc hluční. Byly tam jen kačeny na potoce. Když jsem přišel domů, bolely mě nohy. Byl to fajn zážitek.

Miloš Čada 5.B

Šli jsme s paní učitelkou Budkovou podél Gránického potoka. Hráli jsme různé hry, běhali, skákali, lezli. Chodili jsme trávou, skákali jsme přes vodu. Viděli jsme různá zvířata, jako například psa, kukačku, veverku. Poté jsme šli kolem Obří hlavy. Moc nás to bavilo. Byly tam dřevěné sochy zvířat, hub, hmyzu. Potkali jsme živého mloka, který se vyhříval na kameni, ale po chvíli zalezl. Všichni jsme si ho fotili. Nakonec jsme došli všichni v pořádku ke škole.

Žáci 5.C

V pátek 26. 4. jsme byli v Gránicích. Šli jsme podél Dyje, až jsme dorazili do Gránického údolí. Na hřišti jsme se nasvačili a pak jsme si dali soutěž ve skoku do písku. Byli jsme na druhém místě. Potom jsme si zahráli štafetu a pokračovali v cestě. Třetí soutěž byla přírodopisný kvíz. Naše třída skončila po všech třech soutěžích na druhém místě. Potom jsme šli do kopce a vystoupali jsme až k Mikulášskému kostelu. Cestou zpět do školy jsme si mohli koupit zmrzlinu.

Zuzana Orawská 5.D

Poslední dubnový pátek byl pro 6. A ve znamení tisíců kroků po naší matičce Zemi. Čísla na krokoměrech začala naskakovat hned od školy, protože naše nohy byly naším jediným dopravním prostředkem. Údolím řeky Dyje jsme došli ke znojemské přehradě, kde jsme prozkoumali značky po povodních z patnáctého století i století současného, řekli si něco o nich, o povodních i o přehradě samotné. Výstupem od konce Gránického údolí ke kostelu svatého Antonína na Hradišti jsme se připravili o část sil, ale nálada zůstávala pořád skvělá. Odměnou nám byly výhledy na starou část Znojma a od Eliášovy kaple i na údolí Dyje. Během krátké přestávky jsme si přečetli pověsti o dvou znojemských věžích – naší dnešní radnici a dnes již neexistující Loupežnické.

Dobrou svačinu jsme cestou na Králův stolec doplnili některými jedlými rostlinami, pozdravili se se slepýšem, mlokem, housenkami a vším, co pozdravit šlo. Po téměř horolezeckém výkonu jsme se odměnili krásnými pohledy na náš národní park. Vyhlídková místa Dlouhá řeka a Králův stolec dokázala zaujmout i ty, kteří byli dosud vůči kouzlům okolní krajiny imunní. Zvídaví se zajímali o pozůstatky stavby, které byl ve vodě vidět a tak se snadno navázalo povídáním o dřívější existenci Trauznického mlýna. Ještě před zpáteční cestou jsme si řekli něco o počtech druhů některých skupin organismů, kterými se může Národní park Podyjí pyšnit, a každý musel určit typickou dřevinu, která se v jádrové zóně Podyjí přirozeně a běžně vyskytuje. Zcela vyčerpáni jsme přes Hradiště dorazili zpět do Znojma, kde se naše cesty pomalými kroky rozešly.

Žáci 6.A

V pátek jsme vyrazili do přírody. Naše trasa vedla na Hradiště a potom Gránickým údolím zpět do Znojma. Oslavili jsme tak Den Země. Fotili jsme přírodu a její zajímavosti a povídali jsme si o její ochraně. Také jsme se něco dozvěděli o pověstech z okolí Znojma. Na závěr jsme na školním pozemku upravili náš záhon a spokojeně odešli domů.

Třída 6.B

26. 5. 2019 jsme se vypravili v rámci Dne Země na Hradiště svatého Hypolita. Malá obec v blízkosti Znojma s velmi bohatou historií na území Národního parku Podyjí, je obklopena krásnou přírodou, mnoha historickými památkami a nádherným výhledem na město Znojmo a na údolí řeky Dyje. Navštívili jsme kapličku na vyhlídce nad Gránicemi. Dále jsme pokračovali přes Hradiště za místní malý hřbitov, kde se nachází prostranství s krásnými bílými kameny připomínající stádo oveček. Ke každému poutnímu místu se váže stará pověst, kterou jsme si na daném místě přečetli. Děti si odpočinuly a pečlivě čtení poslouchaly. Od kamenů jsme pokračovali do údolí Gránického potoka k místu zvanému kaplička Samaritánka. Opět s krásnou pověstí. Poté již následovala cesta podél potoka směrem do historického centra města Znojma. Děti si užívaly stínu lesa, bylo krásné slunečné počasí. Na svazích pod znojemským hradem jsme se opět trochu zapotili a znásobili počet ušlapaných kroků.  Den se velice vydařil a děti si jako odměnu za výšlap užily rozchod v centru města společně se zmrzlinou.

Žáci 6.C

Po osmé hodině jsme se vydali na výlet přes Gránické údolí a Hradiště na Králův stolec. Od školy jsme šli podél řeky, která vedla až ke „gránickému kopci“. Když jsme vylezli kopec ke kostelu svatého Antonína na Hradišti, tak jsme měli krásný výhled na Znojmo. Poté jsme si něco řekli o městě Znojmu. Také jsme si přečetli pověsti o Radniční věži a Loupežnické věži. Na chvíli si dali přestávku, nasvačili jsme se. Hned jak nám přestávka skončila, šli jsme směrem k Eliášově kapli, odkud byl nádherný výhled. Náš cíl byl Králův stolec. Jak jsme prošli Hradiště, tak byl před námi les. V lese to bylo moc krásné, viděli jsme tam spoustu hmyzu a plazů (velkého cvrčka, slepýše…). Potkali jsme také mloka skvrnitého, kterého jsme skoro všichni fotili. A po cestě jsme hráli hry. Až jsme došli ke kopci, který byl hodně prudký. Někteří se ho až báli. Ale překonali jsme ho. Na jeho vrcholu nás čekal nádherný pohled na Znojemskou přehradu a Znojmo. Pak jsme šli ke Královu stolci. Došli jsme unavení, ale ten výhled stál za to. Chvilku jsme tam poseděli a pak šli zpátky. Vzali jsme to jinou cestou, která vedla vedle pole. Když polní cesta skončila, tak jsme šli Gránicemi zpátky. A pod kopcem si dali rozchod. Výlet se nám moc líbil. Vyhlídky byly nádherný a stály za to. Klidně bychom se tam školou šli podívat znovu.

Lenka Mahrová, Jakub Jankura, Marek Voldřich 6.D

Letos se třídy 7. A a 7. D pohodově přesunuly autobusem do Popic. Nastavili jsme takové tempo pohybu, abychom zbytečně nespěchali a užili si zdravý pohyb na zdravém vzduchu. Postupně jsme se dostali na Sealsfieldův kámen, kde jsme si v klidu vychutnali překrásné genium loci, přečetli jsme si informace na místních informačních tabulích o fauně a floře. Následně jsme se přesunuli o pár desítek metrů dále, abychom uvolnili místo 7. B, C. Zde jsme opět odpočívali a kochali se výhledem na Dyji. Následoval přesun Trauznickým údolím. Na žádost dětí jsme se zastavili v Konicích v obchodě s potravinami, děti si dokoupily pití. V Konicích jsme se zdrželi na místním fotbalovém hřišti, relaxace, komunikace. Následoval přesun na Kraví horu, zde jsme opět „uctívali“ zemi prožitkem všeho, co Kraví hora nabízí – výhled – odhad vzdálenosti. Viděli a fotili jsme ještěrky, zvláštní příroda a atmosféra. V pravý čas jsme se vypravili k místu ukončení Dne země – 7. A končila u školy, 7. D měla podepsaný rozchod ve městě. I když jsme měli s sebou lékárničku, nikdo ji nepotřeboval, nikam jsme nemuseli spěchat, nemuseli jsme se stresovat, vše proběhlo důstojně a bez komplikací. Děti se prošly a mnohé byly na Kraví hoře poprvé. Byl to zdařilý a pěkný den.

Kolektiv 7.A a 7.D

Na Den Země vyrazila naše třída společně se 7. C autobusem do Havraníků, cesta trvala asi deset minut. Z Havraníků jsme šli do NP Podyjí cestou na Siesfieldův kámen, cesta k tomuto kameni vedla do velikého kopce a byl odsud krásný výhled na meandry řeky Dyje. Tam jsme se nasvačili, udělali společnou fotku a pokračovali dál v cestě. Cestou jsme se bavili s kamarády, hráli různé hry, nejvíc se mi líbila ta, ve které jsme po skupinách hledali papírky, taky jsme se mohli projít tunelem. V Konicích jsme si udělali přestávku u obchodu, kde jsme si koupili občerstvení a potkali jsme tam další dvě sedmé třídy. Přes Kraví Horu jsme se potom vrátili zpět do Znojma a náš výlet jsme zakončili u Obří hlavy. Počasí nám vyšlo, trošku svítilo i slunce. Výlet jsme si moc užili a moc se nám líbil.

Žáci ze 7.B

Naše trasa vedla ze školy autobusem do Havraníků, pěšky přes Sealsfieldův kámen do Konic, odkud po krátké pauze přes Kraví horu k přehradě a Obří hlavě. Trasa byla předem daná, ale poprosili jsme místní, aby nás provedli i zkratkami a ukázali nám zajímavá místa. Velkým zážitkem byl i průchod tunelem. Během cesty jsme mohli pozorovat krásné zelené ještěrky, viděli jsme i užovku a slyšeli hlasy různých ptáků. Hráli jsme i různé hry, některé z nich připravili žáci sami. Krásný výhled do okolí se nám naskytl i z vyhlídkové věže Špalkovy vinice.

A slovy dětí?:

… Celý den bylo příjemné počasí a atmosféra u obou tříd byla velice příjemná!

… Na Sealsfieldově kameni jsem nikdy nebyla, byl to pro mě zážitek! Super, den jsem si užila!

… Všude byla krásná příroda, nejvíce se mi líbil výhled ze Sealsfieldova kamene!

… Cestou z Kraví hory jsme si zahráli i zábavnou hru na zpestření.

… Po cestě bylo hodně zábavy. Bylo vtipné, že chvíli si nikdo nebyl jistý, jestli jdeme správně. (ale nezabloudili jsmeJ)

… Pak jsme šli na Obří hlavu, kde měli bohužel zavřeno. Ale nohy jsme si ve studené řece Dyji osvěžili, pak jsme byli kaput! Cesta mě úplně zničila!

… I přes bolavé nohy jsme to zvládli.

… Na Dni Země byla úplně největší sranda, prostě úžasný užitý den!

Třída 7.C

V pátek 26. 4. 2019 jsme v rámci mezinárodního Dne Země vyrazili na výlet do jediného moravského národního parku - NP Podyjí.  Naše trasa začala v Hnanicích, kam nás dopravil autobus. Z Hnanic jsme šli přes lávku na Šobes  k vinohradům.  Tam jsme si přečetli zajímavé informace o místní vinici, fauně a flóře.  Ze Šobesu jsme se vrátili stejnou cestou zpět a vydali se směr Havraníky. Počasí přálo, takže jsme si mohli prohlédnout různé rostliny, vychutnat krásné výhledy a dokonce se nám podařilo vyfotit nádhernou ještěrku zelenou, která ochotně pózovala. V Havraníkách a v Popicích jsme měli pauzu na svačinu. Po občerstvení se pokračovala naše trasa přes Konice a Kraví horu zpět do Znojma, k Obří hlavě.

Adéla Brožová, Iveta Severinová 8.A

V pátek jsme všichni vstali z teplých peřin, popadli své věci a dorazili ke škole. U školy jsme měli sraz v 7:20. Na školním dvoře na nás čekal autobus, který nás odvezl k hotelu Vinice Hnanice, tam jsme vystoupili a zamířili směrem na vyhlídku  Seasfieldův kámen, kde jsme mohli vidět Šobes z výšky. Poté jsme zamířili přes visutou lávku na louku pod Šobesem, kde jsme si prohlédli zdejší faunu a flóru, a následně jsme se vydali na zpáteční cestu do Znojma. Výlet se nám líbil a všichni jsme si ho užili.

Denisa Dočekalová 8.B

26. 4. jsme šli se třídou na Šobes. Odvezl nás autobus k hotelu Vinice Hnanice. Pak jsme šli k Šobesu. Viděli jsme pěkný výhled, je někdy neuvěřitelné, co dokáže příroda. Cestou jsme potkali housenky, které se nám pletly pod nohama. Dál jsme šli k jednomu mostu, který se hodně kýval, to mi nevadilo. Akorát se po tom chodilo trochu špatně, a proto jsme s tím nemohli kývat, ale někteří dělali opak J. Pak jsme vyrazili k Popicím a Konicím. Mezitím jsme měli přestávku, to byla většina lidí ráda. A zastavili jsme ještě u jedné restaurace/hospody a tam jsme se osvěžili nanukem. Pak jsme vyrazili už domů. To už jsme byli hodně unavení, tak jsme se těšili domů. A někteří si pustili nějaké písničky. Tento výlet hodnotím pozitivně, byla to sranda a je dobré být venku než zavření ve škole.

Marika Labantová, 8.C

Na Den Země 26. 4.  jsme byli na procházce na Šobesu. Ze začátku vypadalo, že bude zima. Vyšli jsme od hotelu Hnánice směrem do údolí Dyje a odkud přes lávku přímo na Šobes. Zde jsme měli svačinovou přestávku doprovázenou výkladem o NP Podyjí a vinici Šobes. Zjistili jsme, že Podyjí je jediný moravský NP. Dále jsme pokračovali do kopce, bylo to unavující, ale stálo to za to.  Na skalnaté vyhlídce nad Šobesem jsme pozorovali ještěrku zelenou a rozkvetlé rostliny. Chvilku jsme si zahráli na hodinu botaniky a určili si, jak se rostliny jmenují. Byla to – smolnička obecná, kokořík mnohokvětý, mochna písečná, chrpa luční, plicník obecný, tařice skalní, rožec a ptačinec. Všechny měly malý vzrůst, protože na skále chybí voda. Příjemný stín nám poskytly suťové lesy s hlavním výskytem dubů. Pak jsme se vrátili k lávce a podél Dyje vyšli kopec k vodárně a odtud přes havranická vřesoviště do Havraníků. Právě v této chvíli se oteplilo a my našli stín u rybníku a vatry v Havraníkách. Najednou jsme uviděli v rybníce plavat hada. Někteří křičeli, že je to zmije. Lucie Kučerová, jako správný zoolog, okamžitě určila, že se jedná o užovku obojkovou, protože měla za hlavou žluté půlměsíce. Pokoušeli jsme ji vytáhnout, ale nešlo to. Naše zooložka Lucka věděla, jak na to. Vzala si holou větev, okolo které se užovka ovinula, a vytáhla ji z vody. Užovce se bez vody nelíbilo, tak se vrátila nazpět. Kluci z vedlejší třídy začali házet do rybníka velké kameny, dostali sprda a šli jsme hned dále. Zvedli jsme se a pokračovali v cestě do Popic na limonádu a zmrzlinu. Tady jsme si přečetli něco málo o Popicích a Konicích. Dále jsme se ubírali přes Konice, Kraví horu, kde jsme odbočili na Špalkovu rozhlednu, až ke Znojemské přehradě. Tady jsme si sedli na břehu Dyje a krátce zhodnotili naši pěší vycházku:

• Nejlepší z cesty bylo to, že jsem šli přes šobeskou lávku
• Ani mě nebolí nohy. Bylo to pohodové.
• A bylo to 30 061 kroků
• Kdy půjdeme zase ???

8. D (Každý zde má jednu větu.)

Dne 26.4. jsme šli se třídou do Národního parku Podyjí na Den Země. Autobus nás odvezl k hotelu Vinice a od něj jsme vyrazili na naší první zastávku - vyhlídku Devět mlýnů, kde začalo naše dobrodružství. Z vyhlídky jsme sešli k řece, kde jsme si řekli něco o bývalém Gruberově hotelu. Poté jsme pokračovali přes Judexův mlýn, kde byl sklep s netopýrem a zbytky mlýnu. Došli jsme k mlýnu Papírna, kde jsme si dali svačinu a prohlédli si krásně opravenou zříceninu mlýna. Po svačině jsme pokračovali dál kolem řeky, až ke kamennému moři, které nás všechny moc zaujalo. Pak jsme se ale museli vrátit a pokračovat v cestě. Museli jsme vyjít z údolí a šli jsme na další vyhlídku Seasfieldův kámen, kde byl ten nejhezčí výhled a krásné posezení. Po chvíli odpočinku jsme pokračovali v našem "putování" přes Popice, Konice a vinohrady do Sedlešovic k mostu, kde končil náš výlet. Tento den i přes vyčerpání, které nás postihlo na konci výletu, jsme si moc užili. Viděli jsme nádhernou přírodu, plno výhledů, slepýšů a krásných ještěrek. Počasí nám také přálo, za což jsme byli rádi. Zkrátka všechno bylo krásné a vše dopadlo podle našich představ.

Barbora Kocmanová 9.A

Dne 26.4. 2019 druhý stupeň naší školy vyrazil do našeho nejmenšího národního parku Podyjí. Mířili jsme na vinici Šobes. Prošli jsme velkou část parku s rozlohou 68 kilometrů čtverečních. Šli jsme po mostě, fotili jsme přírodu a kytičky, byla to velká bžunda. Až tam někdy půjdu s kamarádkou, rozhodně to projdeme víc, protože to bylo se školou vše moc narychlo. Určitě se tam podívám znovu, protože je tam krásná krajina a je tam plno života. Skoro na každém 50. kroku tam byl slepýš nebo ještěrka. Přes Šobes jsme pokračovali do Havraníků, kde jsme si dali pauzu, a poté jsme pokračovali do Popic, kde jsme se zastavili u hospody a dali si větší pauzu, mohli jsme si koupit nějaké jídlo nebo pití a odpočinout si. V národním parku je 65 druhů savců, zhruba 199 druhů ptáků, 7 druhů plazů a 13 druhů obojživelníků. Jsem ráda, že zde u nás v takové díře jako je Znojmo, je alespoň krásný národní park, a že sem můžeme kdykoli přijít a vyčistit si hlavu nebo si jen odpočinout. Myslím si, že lidé ve Znojmě si takové výhody neváží. A to nejen znojemští obyvatelé, ale i jakýkoliv jiný člověk. Lidé ničí přírodu a neuvědomují si, že tím ničí svět.

Klára Janáková, 9.B

9. C si po cestě procvičila NJ: Wir hatten am Freitag 26. 4. den Tag der Erde. Wir haben geplant, in den Nationalpark Thayatal zu fahren. Treffpunkt: 7.15 vor der Schule und um 7.30 sind wir mit dem Bus nach Hnanice gefahren. Zum Hotel Vinice Hnanice. Wir gingen mit Frau Peterková, die uns in Deutsch hat. Aus Hnanice sind wir den ganzen Weg zu Fuß gegangen, cca 11 km. Wir haben Eidechsen, Schlangen und mehrere geschützte Pflanzen gesehen. Der Nationalpark liegt am Fluß Thaya. Es gibt hier frische Luft. Der Ausflug war sehr angenehm. Ich würde es jemals wiederholen.

Von Viky Do, 9.C