Copak je to vlastně zač?
Je to hodný děda s vousy,
nosí knihu, děti zkouší,
jestli umí básničku a zazpívat písničku.
Takto bychom se mohli uvést do atmosféry úterního rána. Je tu totiž po roce opět 5. prosinec se svým kouzelným nádechem a příslibem blížících se Vánoc.
Vchod do školy tentokrát obsadil, kdo jiný než Mikuláš. Všichni se těší, obzvláště mladší děti. Třídy se hemží čertíky a andílky, všude po chodbách se rozléhá křik, smích a řinčení řetězů. Celý den byl věnován této lidové tradici. Děti četly mikulášské a čertovské příběhy, řešily hádanky, luštily křížovky a také vyráběly různé papírové čerty, anděly, přání ... Co by byl svátek svatého Mikuláše bez alespoň malé nadílky. Mikulášská družina navštívila postupně všechny třídy 1. až 4. ročníků. Mikuláš předával speciální pergamen, na kterém byly zapsány dětské nezbednosti, ale také vyzdviženy dobré skutky či vlastnosti. Svoji sladkost na závěr dostali všichni.
Lidové tradice jsou součástí naší historie, ale promlouvají k nám i v současnosti. Děti poučí, pobaví a nás dospělé vrátí, alespoň na chvíli do dětství.
Za realizační tým: Volánková, Toufarová, Dobešová, Poláková, Šulerová, Mrkvová , Štruncová a školní parlament
Formát pro tisk
